Změna systému – Ing.Petr Blahynka

Dňa 18.10.2023 bolo zverejnené video prednášky Ing.Petra Blahynku – ZMĚNA SYSTÉMU na Mendelovej Univerzite v Brne. Okrem odkazu na samotné video, ktoré sa už stalo virálnym, sme sa preto rozhodli uverejniť aj jeho prepis.

Epochální změna. Člověk už není hlavní pracovní silou
Podle Petra Blahynky žijeme v době obrovské epochální změny. „Ta první změna je, že člověk už není hlavní pracovní silou. Počítače, roboti, technika… Přebírají víc a víc práce a za chvíli přeberou veškerou práci, kterou dnes považujeme za běžnou. Když tu lidskou činnost škrtneme, tak můžeme škrtnout ceny a tím i peníze.

A to je ten druhý bod, který bude v blízké budoucnosti zrušen. To jsou ty základní principy, které nás posunou do budoucnosti. Čili epocha, která je limitována tím, že člověk pracoval a doslova dřel, končí. Ta dřina bude odstraněna a stejně tak budou odstraněny peníze,“ vysvětlil na úvod Petr Blahynka.

Připomněl, že kapitalismus tady není odjakživa. „Předtím byl feudalismus, kde rozhodujícím zdrojem bohatství byla půda, čili jídlo. Kdo chtěl být bohatší, musel mít větší plochu. Takže všechny války se vedly o území. Jakmile přišel kapitalismus, tak místo půdy a jídla přišel kapitál a peníze. Kapitalismus si vynutil změnu systému. Z monarchií se staly republiky,“ připomněl. „A teď nastává nová epocha. Kapitalismus se změní na něco nového, stejně tak republiky, změní se i politický a ekonomický systém.

Vždy nastává určité přechodové období. Přechod z feudalismu do kapitalismu trval více než 100 let. Motivace k rozvoji kapitalismu byl zisk. Zisk byl odměnou podnikateli za podnikavost, produktivitu práce,“ uvedl a vysvětlil, proč se místo zlata začaly v kapitalismu používat papírové peníze.

„Papírových peněz se vždy natisklo tolik, kolik bylo potřeba, aby to odpovídalo množství zboží. Mimochodem to je dodneška vlastně hlavní prací Státní banky. Každý systém trvá tak dlouho, dokud ho někdo nezneužije. A tady tento systém byl zneužit.

„Papírových peněz se vždy natisklo tolik, kolik bylo potřeba, aby to odpovídalo množství zboží. Mimochodem to je dodneška vlastně hlavní prací Státní banky.

Každý systém trvá tak dlouho, dokud ho někdo nezneužije. A tady tento systém byl zneužit. To znamená, že bankéři vytiskli víc peněz, které si ponechali a přes různé fondy skoupili podniky po celém světě. Čili dnes skupina zhruba dvou tisíc lidí vlastní 60 procent majetku celého světa. Za natištěné peníze,“ překvapil přítomné a pokračoval.

Bankéři a tisk peněz. A jak se světovou měnou stal dolar?
„Místo podnikavosti se odměňují bankéři tím, že si tisknou peníze. Zisk je motivací jenom pro malé firmy v nižších kategoriích. Takže my, kteří tady jsme, pořád fungujeme v té sféře zisku. Ale kdybychom byli v té vyšší kategorii, tak si peníze natiskneme. Všimněte si, že třeba takový Musk podniká dvacet let a nemá žádný zisk. Jak je to možné? Funguje tím, že si ty peníze natiskne. Dluhy. Výhody má ten, komu bankéři nejvíc půjčí. Svrchovanost státu je prakticky už jen formální,“ podotkl.

Vysvětlil také, jak se světovou měnou stal dolar. „Spojené státy vyhrály druhou světovou válku. Takže v roce 1945 se sešli bankéři z celého světa v Bretton -Woodu v Americe a tam se dohodli, že zkrátka světovou měnou bude dolar a všichni budou platit v dolarech. A od té doby armáda Spojených států toto dodržuje. Když si v Libyi řekli, že budou prodávat naftu za jiné peníze než dolary, tak se Libye prostě vymazala ze světa. A bylo vyřízeno. Čili kdokoliv, kdo se chtěl trhnout z tohoto systému, tak se holt těch přes 800 amerických základen po celém světě aktivovalo a potlačily jakýkoliv takový pokus,“ nebral si servítky Petr Blahynka.

Pět kategorií států. ČR je ve třetí. Likvidace Slušovic, Škody Plzeň….
Uvedl také, že státy světa jsou v dnešní době rozdělené do pěti kategorií. „V té první kategorii jsou ty nejméně rozvinuté státy, kde je jenom těžba surovin a zemědělství. Většinou jsou to státy Afriky a Asie. V té druhé kategorii už jsou nějaké menší firmy. Příkladem jsou Bulharsko a Rumunsko. Ve třetí kategorii jsme my nebo třeba Slovensko. Tam jsou ty dceřiné společnosti. A ve všech těchto kategoriích jsou komerční banky – dcery. Čtvrtá kategorie už má komerční banky matky a jsou tam sídla nadnárodních společností. Je to například Německo, západní Evropa. No a v páté kategorii jsou nadnárodní banky, nadnárodní fondy. To jsou Spojené státy, nebo třeba Švýcarsko,“ popsal.

„Například v té třetí kategorii, což je náš případ, jsou kromě dceřiných společností i malé firmy. Je tam i těžba surovin, je tam i zemědělství. Ale už tu nemáme komerční banky matky a nemáme nadnárodní společnosti. Ale máme povolené je mít. Třeba JZD Slušovice bylo v této kategorii a bylo zlikvidováno. Stejně tak třeba i Škoda Plzeň. ČKD mělo šanci být v této čtvrté kategorii a také bylo zlikvidováno. Zbrojovky atd… Čili v roce 1989 jsme byli zařazeni do třetí kategorie, takže všechno, co nespadalo do této kategorie, bylo zlikvidováno nebo prodáno,“ šokoval. „I tato kategorie má ale spodní a horní hranici. Takže kdybychom dělali politiku typu Orbána, tak bychom sice byli ve třetí kategorii, ale nahoře, kdežto s tou dnešní vládou jsme také ve třetí kategorii, ale dole“. Zavzpomínal i, jak to bylo před rokem 1989. „To jsme nebyli zahrnuti do tohoto systému, takže jsme měli všechny kategorie. I naše banka byla svéprávná. V podstatě jsme měli pátou kategorii.“

Celú prednášku si môžete pozrieť tu:

Druhá časť prednášky je tu: